Jak ovlivňuje střídání letního a zimního času náš spánek

Víte, že… ?

  • zimní čas měl především vyřešit nedostatek výkonu v elektrárnách během ranní a večerní špičky mezi 7.–8. hod. a mezi 16.–20. hod.,
  • zmínka o zimním času se poprvé objevila v dopisu Benjamina Franklina v roce 1784
  • zimní a letní čas se používá hlavně v Evropě a v Severní Americe, na ostatních kontinentech už od něj buď upustili, nebo ho nikdy nezavedli
  • zimní čas v ČR začíná vždy poslední neděli v říjnu, kdy se ručička posune z 3:00 na 2:00
  • k letnímu času se ČR vrací poslední neděli v březnu, to se hodiny posunou zase o hodinu vpřed

Tělo si na nový režim zvykne asi za týden

Při přechodu na zimní čas je benefitem ranní hodina spánku navíc, řada lidí ho však hůře snáší zejména kvůli neustálé tmě, kdy za tmy chodíme domů. Většina lidí žije podle pevně nastaveného rozvrhu, vstává do práce nebo do školy, ve stejný čas mnohdy i obědvá a chodí spát. Změna času sice probíhá v neděli, kdy nikdo nemusí vstávat, jeden den na přijetí nového režimu ale nestačí.

Pravidelný spánkový režim je pro naše tělo velmi důležitý. Kdo chodí spát každý den v jiný čas, mívá problémy s usínáním i s probouzením. Při přechodu na zimní čas však každý musí přeprogramovat své vnitřní hodiny. To obvykle trvá asi týden, u někoho kratší dobu, u jiného zase déle.

Nejčastější potíže, které nastávají po změně času:

  • bolesti hlavy
  • únava
  • nervozita
  • trávicí problémy
  • poruchy spánku

A co dělat, abyste těmto nepříjemným projevům předešli? Ideální je vzít si na týden dovolenou a zvykat si na změnu postupně. Pomůže vám ale i správná životospráva, tedy zdravá strava a dostatek pohybu. Věřte, že tělo si dříve nebo později opravdu zvykne.

Začtěte se dále: