Spíte nadvakrát? Možná to není špatně

Poznejte historii spánku

Představte si, že žijete před stovkami let. Neexistuje veřejné osvětlení ani osmihodinová pracovní doba. Spát jdete se západem slunce, uprostřed noci se probudíte, popovídáte si s rodinou nebo přáteli, uvaříte si čaj a jdete zase spát.

Tak podle vědců vypadal spánkový režim po velkou část našich dějin.

Vědci hovoří o takzvaném bimodálním spánkovém vzorci, tedy o spánku rozděleném na dvě části. Americký historik Robert Ekirch v roce 2005 vydal knihu At Day’s Close: Night in Past Times (Na konci dne: noc v minulých dobách), ve které teorii dvou spánků dokazuje množstvím historických pramenů.

Zmínky o dvou spáncích najdeme v dílech klasické literatury, nejrůznějších kronikách, soudních nebo zdravotních záznamech, ale i v modlitebních knížkách.

Jak jsme na tom dnes?

Moderní doba přinesla možnost aktivního nočního života, kdy už se nám nechce chodit brzo spát. V televizi totiž po setmění běží nejzajímavější program, lidé se scházejí v klubech, kavárnách, chodí na koncerty nebo do kina.

Brzy ráno ale musí vstávat do práce. Jít spát kolem jedenácté a ještě se ve tři ráno na hodinu nebo dvě probudit tedy zní jako hloupost. Doba zkrátka zmíněnému bimodálnímu spánkovému vzorci nepřeje.

  • Je ale poměrně běžné, že lidé, kteří pracují pozdě do noci, spánek dohání v jiné části dne.
  • V podstatě ho tedy rozdělí na dvě části, podobně, jako tomu bylo dříve.
  • Nepravidelný spánek ani spánek během dne ale není odborníky považován za zdravý. Většina spánku by tedy měla probíhat v noci, za tmy.

Příště, až se probudíte uprostřed noci, nepanikařte, pravděpodobně jsou na vině zvyky vašich dávných předků. Zkuste tedy po jejich vzoru chvíli dělat něco zajímavého, zábavného nebo příjemného.

Mohlo by Vás zajímat